V sobotu 17.8.2024 se CeHuPo vydalo na Drážní slavnost. Sešlo se nás 26 účastníků, napříč všemi
generacemi.

Autobusem, který jezdí do sousedního Altenbergu jsme vyjeli ke starému Dubskému nádraží.
Na slavnosti nás čekal moc hezký program. Už procházka mezi vzrostlými duby v horkém letním dni
byla osvěžující.
Na nádraží byla přehlídka starých českých aut i motorek. Vojenská technika s polní kuchyní. Prohlídka
expozice nádraží, kde jsme mohli vidět, jak se dříve na stanici žilo a pracovalo.
Děti se mohly vozit na mini vláčku, který jezdí na uhlí a houká jako opravdový.

Součástí akce byl i doprovodný program, kde se prezentovali různé spolky a organizace. Děti mohli na
kole štěstí vyhrát zajímavé předměty a také si to pořádně užily.
Dospělí se mohli občerstvit klobáskami německých sousedů, ale potkat mezi stánky i zakarpatskou
kuchyni, kterou připravili přátelé z Ústí. Ti také vystupovali s hudebním programem. Ukrajinská
skupina Dolja je již stálicí akcí, protože jejich pěvecká vystoupení jsou vždy perfektní. Zde překvapili i
českou polkou „Já mám trakač novej“ a velmi potěšili Čechy i Němce.
Poté, co jsme si zazpívali, zatančili, zatočili kolem štěstí, nastoupili jsme do starého červeného vláčku,
jménem Hurvínek a jeli se kochat krásou Krušnohoří. Obdivovali jsme výhledy na České středohoří při
průjezdu železničního mostu na Hrobem a účastníci výletu se po 2,5 letech pobytu v severních
Čechách dozvěděli, že kopce jsou vlastně vyhaslé podmořské sopky. Další výlet na Milešovku je tedy
již v plánu.

Dojeli jsme do Oseka a i zde nás čekala úchvatná a zajímavá podívaná. V nádražní budově bylo co
obdivovat a poznávat.
Pán, který tam prováděl byl pamětník, a tak se s námi dal do řeči o politice, historii a o tom, že se
lidstvo prostě neumí poučit z minulosti. Bylo to pro naše účastníky výletu dojemné a vřelé.
Dále jsme se přesunuli do Oseka. Cestou naše babičky obdivovaly upravené předzahrádky oseckých
domů. Také krásné, zelené hory, které se Osek lemují.
Po cestě jsme si dali točenou Opočenskou zmrzlinu a pokračovali k oseckému klášteru, do jeho
zahrady, kde byl jarmark, divadlo, muzika, ale také stánek s Medovinou.
Unavení jsme obloukem obešli pouť, ale kupodivu děti ani nechtěly na atrakce.

Autobusem jsme poté dojeli do Teplic, až k nám k centru.
Celodenní výlet zvládli všichni a poznali další kousek místa, kde žijí. Povídali jsme si o historii Sudet a
navázali kontakt s Česko jiřetínským spolkem. Domluvili výlet do sousedního příhraničního města,
kde bude workshop paličkování a výstava krajek. Krásně jsme prožili den společně a poznali spoustu
nových věcí.
Tyto poznávací výlety jsou velmi důležité pro vybudování pozitivního vztahu k místu, kde uprchlíci
nyní žijí. Navazování kontaktu s místními je pro ně moc důležité. Bez znalosti místních zvyklostí a
historie se jim může adaptace dost komplikovat, proto je dobré tyto interkulturní akce pořádat.
Výlet se mohl uskutečnit díky spolupráci s Diakonií ČCE Litoměřice. https://litomerice.diakonie.cz/?gad_source=1